Když jsem se seznámil se svou bývalou přítelkyní, odstěhoval jsem se za ní na druhý konec republiky. Bydlela s rodiči v Opavě a my si pak na okraji tohoto okresního města zajistili nájemní bydlení. Shodou okolností se náš byt nacházel nedaleko psychiatrické léčebny a má přítelkyně byla vystudovaná zdravotní sestra a měla i magisterský titul, což naznačovalo, že by se mohla alespoň v základních věcech orientovat, co se týče této problematiky. Já osobně si vůbec nedovedu představit v psychiatrickém zařízení pracovat, ať už je jakéhokoli rozsahu.
Psychická onemocnění vnímám jako velmi závažné stavy a kdyby mi dal někdo za úkol v těchto prostorách provádět například údržbářské práce na radiátorech ústředního topení nebo na osvětlovacích tělesech, asi bych takovou práci odmítl. Osamocení pracovníci v psychiatrických léčebnách by měli mít k dispozici bezpečnostní zařízení, například SOS portal s červeným tísňovým tlačítkem, které přivolá okamžitou pomoc. Zařízení jsou spolehlivá a nevyžadují složitou obsluhu, což je v případě tísně a ohrožení života naprosto zásadní. Přivolat rychlou pomoc jediným stiskem tlačítka je nesmírně efektivní a hlavně velmi posilující po psychické stránce, pracovník pak může vykonávat svou profesi s větším klidem a bez stresu.
V psychiatrických léčebnách by mohlo dojít k nepříjemnému kontaktu s některými pacienty, kteří mohou být agresivní a třeba také trpět utkvělými představami, že údržbář,co přichází opravit centrální svítidlo, je nebezpečný vrah, kterého je třeba zlikvidovat. Tamní ošetřující personál může být sice nablízku, ale jestliže si jen na chvilku někam odskočí, nebezpečná situace se může přihodit ve zlomku vteřiny. V ohrožení života mohou být i osamocení lékaři a zdravotní sestry, i těm může posloužit SOS portál, který je napojen k záchrannému týmu přes jakýkoli počítač s webovým prohlížečem, což usnadňuje proces obsluhy celého zařízení.
